Blog

Špendlíková marmeláda alá pomeranč slaví úspěch u nás i v podarovaných rodinách. Připomíná mi moje léto v Londýně. Ládovala jsem se tam pomerančovou marmeládou skoro každý den a proto jsem receptu na falešnou pomerančovou prostě neodolala. Na zahradě máme navíc špendlíkový strom a každý rok jsme zavaleni bohatou úrodou. Ponechme teď stranou, zda je náš strom skutečně pravým špendlíkem nebo  je to mirabelka. Plody z něj jsou žluté a sladké a marmeláda špičková. Dopopručuji se do její výroby pustit rovnou ve dvojité nebo trojité dávce. Recept najdete na blogu.

Suroviny na 4 až 5 skleniček:

• 1 kg vypeckovaných špendlíků
• 200 ml pomerančové džusu
• špetka vanilky nebo vanilkový cukr
• 1 hvězdička badyánu
• 1 svitek celé skořice
• 4 hřebíčky
• 250 g cukru nebo xylitolu
• 1 sáček pektinu (7 g) nebo želírovací přípravek Gelfix Super
• 30 ml rumu
• také kousek nastrouhaného kořene zázvoru.

Postup:

Nejprve si připravíme sklenice na marmeládu. My používáme skleničky do jogurtu, ořechových másel,  tahini nebo dalších dobrot se šroubovacím víčkem. Umyté sklenice i víčka zaliju až po okraj vařící vodou a nechám takto chvíli „sterilovat“.

Špendlíky zbavíme stopek, umyjeme je a rozvaříme ve větším hrnci. Potom je pomocí cedníku přepasírujeme a zbavíme pecek a slupek. Do přepasírované směsi přidáme pomerančový džus, koření a přivedeme k varu. Pektin vmícháme do odvážené cukru nebo xylitolu, vmícháme do horké směsi a vaříme dalších 5 minut. Rum přidáváme do marmelády až ke konci.

Hotovou marmeládu plníme do předem připravených sklenic asi 1 cm pod okraj, rychle zašroubujeme víčkem a otočím dnem vzhůru. Jen tak se víčko pěkně uzavře a marmeláda přežije na poličce v dobré kondici klidně i dva roky.

U Gelfixu je postup trochu jiný:

Stejně jako v případě pektinu je potřeba rozvařit špendlíky, přepasírovat je, přidat džus a koření. Gelfix se však přidává s částí cukru už do studené směsi, krátce se zavaří a teprve potom je na řadě zbytek cukru a asi 5ti minutové provaření. Cukr si v případě Gelfixu odvažte podle instrukcí na sáčku.

P.S. Ještě pár slov k rozdílu mezi špendlíkem a myrobalánem, které jsem si dodatečně vygoolila. Špendlík je vzácný strom a je tvarem i vzrůstem velmi podobný švestce. Plody špendlíku jsou žluté, sladké a pecka lze velmi snadno oddělit od dužiny. Mirabelky jsou o něco menší než špnedlíky, mají kulatý tvar a zlatožlutou barvu a stejně jako u špendlíků lze dužina velmi dobře oddělit od pecky. Nejčastěji narazíme na myrobalány, které rostou i divoce v přírodě. Plody tohoto vzrostlého keře jsou kulaté, žluté nebo červené barvy, jsou méně sladké (slupka může být dokonce i hořká) a pecka se od dužiny neodděluje.